Zahražanská čtvrť

Sirotčinec sv. Josefa (obr1) Postaven v rozmezí let 1926 -1928 Adresa Husitská ulice čp. 1683 Jedna z mála budov, která díky umístění na Zahražanech přežila likvidaci města a slouží dál dětem. Původní sirotčinec v Mostě nepřestal nikdy sloužit na účel ke kterému byl postaven – dětem : nějakou dobu byla v jednom ze dvou křídel dokonce umístěna dětská nemocnice, poté tu byl kojenecký ústav. Pak se celých deset let, od roku 1978 do roku 1988 budova rekonstruovala. Další rekonstrukce a to půdních prostor, byla ukončena v roce 1997. V těchto nových prostorách jsou umístěna oddělení batolat a dětí s mentálním, tělesným či kombinovaným postižením. Od 1. 1. 2000 byla část dětského domova (jedna stanice), ve které byly handicapované děti starší tří let věku, administrativně převedena pod Ústav sociální péče Janov. Dnes je zde také dál domov pro děti do tří let věku. Sirotčinec (obr 2) z roku 1903. Adresa Jana Žižky čp.1304. Od uvedení do provozu budova sloužila jako sirotčinec. Dnes v historické budově sídlí Nemocnice následné péče (NNPM). Údaje o historii této budovy pochází více od pamětníků, než-li bylo možné získat z archivů. Byly provedeny stavební úpravy, odstraněna původní kaple, sídlily zde různé instituce (většinou úřady). Nakonec sloužil objekt jako součást OÚNZ Most pro oddělení neurologie, ORL a oční. V roce 1991 byla dokončena poslední rekonstrukce budovy a v roce 1992 zde zahájila provoz LDN, která byla součástí Nemocnice s poliklinikou v Mostě. Rozhodnutím OÚ v Mostě (zřizovatele) došlo od 1. dubna roku 1998 k osamostatnění tohoto zdravotnického zařízení pod novým názvem Nemocnice následné péče v Mostě.Od 1. ledna roku 2003 přešla zřizovatelská funkce na Ústecký kraj a název byl změněn na Nemocnice následné péče Most, příspěvková organizace. najdeme V ulici Jana Žižky (dříve Gorenzova ulice) je Křížová cesta. (obr 3,4,5,6,7, 8) Je to nejdéle vyhlášená kulturní památka v Mostě již z 3. května 1958.Vznik kaplí popsán ve starém Mostě. Při likvidaci starého města Mostu v sedmdesátých letech 20. století byly čtyři ze čtrnácti kaplí zbořeny, přestože už v té době byly kulturní památkou!!! (obr 3) Stály přeci v cestě při stavbě koridoru v roce 1970 a přitom mohly být přesunuty jako jiné menší památky např. sousoší, sloupy. Během podzimu 1990 a jara 1991 prováděla polská firma opravu bývalého sirotčince (dnes Nemocnice následné péče NNP),(obr 5) tak stejná firma opatřila kaple omítkou a okrovým nátěrem a odstranila z nich zničené rámy. Další rekonstrukce zbylých deseti kaplí křížové cesty proběhla v roce 2007 a financovalo ji statutární město Most. Více na stránkách www.mesto-most.cz . U fotek s touto památkou jsou také vidět další zachovalá malá část zástavby za starého Mostu a to jsou některé krásné secesní vily. K vilám které Mostu zůstaly doslovně přepsán ověřený text od J. Žampové z roku 2009 z Odboru kanceláře primátora a tajemníka , oddělení tiskové, statutární město Most Magistrát města Mostu . Bihlova vila čp. 712 ( obr 6) ulice Jana Žižky se nachází vila, kterou nechal v 80. letech 19. století postavit Ing. Gustav Bihl, centrální ředitel Mostecké uhelné společnosti. Vila byla postavena ve stylu švýcarských Alp a postavil ji teplický stavitel J. D. Feber. Ing. Bihla následoval pekařský mistr z Minoritní ulice Franz Seemann, majitel vily čp. 533. Bydlel ovšem v Minoritní ulici, kde měl obchod, vilu ve vznikající luxusní čtvrti kupodivu pronajímal. Tehdy šlo ještě o tradiční Zahražanskou cestu lemovanou kapličkami, ne o typickou ulici. Teprve v průběhu devadesátých let 19. století a počátkem 20. století se Gorenzova třída stala malým centrem luxusní vilové čtvrti daleko od ruchu vlastního města. I její nové jméno tomuto "luxusu" odpovídalo. Bratři Titus (Nitsche) a Ramphold Gorenzové – mostecké legendy odporu proti husitům roku 1421 – byli pro německé Mostečany symbolem rytířského hrdinství. Po roce 1945 se z Gorenzovy ulice stala ulice Jana Žižky. Zřejmě nejkrásnější vila čp. 1116 (obr 7) s věžičkou a nádhernou kovanou mříží při vstupu, dnes sídlo pravoslavné církve (Pravoslavný monastýr), patřila mosteckému radnímu Josefu Porschemu, majiteli realit, a po něm jeho synovi Karlu Porschemu, který ji vlastnil až do 2. světové války. Vila má v síni za vchodovými dveřmi letopočet 1901. Stavebním skvostem je vila čp. 835 (obr 8) která na počátku první republiky patřila Vinzenzi Kronfeldovi. Nyní zde sídlí Ústav archeologické péče severozápadních Čech, dříve expozitura Archeologického ústavu ČSAV. Zahražanský čtvrť se honosí i jinými vilami a to těmito: Krásná vila čp. 999 vlastnil centrální inspektor Mostecké uhelné spol. a od roku 1923 poslanec městského zastupitelstva Emil John. Nájemníkem byl od roku 1920 zástupce velitele Čs. pěšího pluku č. 9 K. H. Borovského pplk. Jan Beneš, bývalý legionář. Samostatný byt zde měl ještě soudce krajského soudu, zemský soudní rada JUDr. Wilhelm Vanek s manželkou. Dnes je vila sídlem myslivecké organizace.Vila čp. 1447 V srpnu roku 1924 zažádalo ředitelství spořitelny v Mostě o udělení stavebního povolení na výstavbu obytného domu v ulici Na Lisu, ve kterém měly být byty pro její zaměstnance. Povolení bylo v srpnu téhož roku uděleno. Stavbu prováděla firma bratří Wettsteinů z Mostu a stavebním dozorem byl pověřen stavitel Gustav Kahleis.V červnu roku 1925 byl objekt dokončen a proběhlo kolaudační řízení. Členy kolaudační komise byli: městský radní Ernst Lenhart jako vedoucí komise, městský radní Josef Pergl, městský zastupitel Adolf Kittel, městský lékař Karl Wolfram, stavební mistr Josef Wagner jako odborník, vedení Severočeské uhelné společnosti jako vlastník sousedního pozemku, stavební mistr Karl Wettstein jako stavbyvedoucí a ředitelství spořitelny jako zadavatel stavby. Od 1. července 1925 mohl být dům obýván. Majestátním dojmem dodnes působí vila čp. 1448 mosteckého stavitele a významného stavebního podnikatele Karla Wettsteina při pohledu ze všech stran.(Jana Žampová) Zahražanskou čtvrť uzavírá ulice Československé armády na ní jsou rovněž tři budovy které zanedlouho oslaví 100 let. Je to budova kasáren již zmíněna, České státní reformní reálné gymnásium čp.1530/29 (obr. 9). Bylo založeno dekretem ze dne 28. srpna roku1919. Neustále slouží jako gymnázium jen s jiným názvem dnes Podkrušnohorské gymnázium Most, příspěvková organizace je spojené s gymnáziem v Bílině. A uzavírám významnou krásnou budovou která je na konci této ulice u počátku koridoru. Je to budova původně Německého reálného gymnázia čp. 1360/35 (obr 10) z roku 1914 později střední průmyslové školy dnes Oblastní muzeum příspěvková organizace. Rekonstrukce celé budovy byla dokončena roku 1996, kdy bylo muzeum slavnostně zpřístupněno veřejnosti a je zde dodnes.