Historický zaniklý Most očima rodačky

Cisterciácký klášter Osek - galerie ITC ve vstupním areálu kláštera

Doba konání:   3.února - 15.března 2013

 

Co předcházelo než se realizovala další výstava

Zmiňuji se o této událost, protože souvisí s tím, jak jsem přišla k výstavě v Oseku. Dne 1. července 2012 mi oslovila mailovou komunikací paní Miluška Dvořáková, důchodkyně z Oseka, která mi napsala krásný dopis v souvislosti se článkem který vyšel v DENÍKU, o mé tvorbě a jiné mé aktivitě a to připravované knize o historii Mostu. Zde citace úvodu dopisu: ,,Dobrý den, paní Čermáková, náhodně jsem objevila Vaši tvorbu na netu a věřte mi, že se díky Vám oživily vzpomínky na mé mládí, ačkoliv nepocházím přímo z Mostu. Sem jsem jezdila od roku 1970 do zaměstnání…a na závěr mi přála mnoho úspěchů v mém tvoření. Vyměnily jsme si pár dopisů. Zanedlouho mi Miluška dojmula k slzám tím, že složila báseň jen pro mne k narozeninám, které slavím právě v červenci:

Ať neopouští člověka,
co žene ho silou
nadpozemskou!
 
K splnění svého snu
nechť štěstí provází
tuto správnou "ženskou"!
 
Vždyť ku prospěchu všem
své životní dílko chystá!
Že podaří se, co započato bylo,
jsem si jistá,
stejně jak ona
i já jsem optimista!
 
To Vám ze srdce přeje Miluše Dvořáková.

Naše korespondence pokračovala a manželé Dvořákovi mne pozvali na nevšední zážitek: ,,..u příležitosti, která se nenaskýtá každý den! Jedná se o prohlídku Oseckého kláštera, jeho interiéru, zahrad,též hra na varhany... „ Přijala jsem milé pozvání a jela poprvé v životě do Oseka, a já poprvé viděla nádherný klášter v Oseku. Tehdy vrcholily také přípravy na mou výstavu do Duchcova. Tam začalo naše milé přátelství, kterého si považuji. Poté jsem ji i s manželem pozvala na vernisáž, k mému překvapení mi nezištně nabídla, pomoc s přípravou občerstvení. Jsou to jak jsem je poznala oba moc prima lidé, kteří mají vzácnou povahu. Byly oba mezi hosty i se svou vnučkou ( obr.4). Má první výstava na Milušku udělala dojem a vyprávěla o mně v ITC Osek. Tak se na mou výstavu přijela podívat v rámci turistického výletu do Duchcova a okolí, výprava seniorů z Oseka, s kterými jela Miluška i vedoucí ITC paní Jana Máčková. Po shlédnutí mé výstavy si vedoucí ITC řekla Milušce o kontakt na mou osobu a dne 5.9. 2012 mně poprvé přišla nabídka na výstavu v jejich klášterní galerii. To je celý příběh co předcházelo druhé nabídce termínu výstavy o Mostě.

Krátce o výstavě: ,,Historický zaniklý Most očima rodačky"

Důvod vzpomínky na Most formou výstavy: ,, V roce 2012 uplynulo 25 let ode dne, kdy historické jádro bývalého královského města Mostu s jeho bohatou, přes sedm století starou historií, přestalo existovat. Jako patriotka a rodačka si ho tímto svým počinem dovoluji připomenout všem pamětníkům, kteří v něm v minulém století žili a pracovali těm mladším, kteří starý Most nemohou pamatovat. Výstava v Oseku se skládala z 37 panelů na kterých byly mé kresby s dvojjazyčnými doprovodnými texty mé tvorby z let 2007 – 2012. Jako novinku jsem pro Osek připravila překlad německé modlitební knížky k události bitvy u Mostu roku 1421 z němčiny do češtiny překlad také od paní Liptákové, dvojjazyčný Sborník Historický zaniklý Most očima rodačky který obsahoval kopie všech kreseb z výstavy v Oseku (více k němu v závěru), dvě kopie map Mostu z roku 1842 a 1890, které jsem si koupila od jednoho pána, co mi je nabídl a že je jistě využiji pro své hobby více než on, má je doma ladem a nový keramo model Piaristického kostela ze III. náměstí, neboť první model vystavený v Duchcově byl nepřesný, takže po získání lepších fotografií jsem jej udělala znovu a ten starý jsem nechala doma. Keramické modely budov byly stejné jako v Duchcově. Sakrálních staveb bylo pět. Model Evangelického kostela sv. Anny, kostelík sv. Václava, kostel Nanebevzetí Panny Marie (přesunutý), kostela sv. Františka Serafínského z II. náměstí a výše zmíněný kostel z III. náměstí. Z veřejných budov model divadla, pivovaru na Žatecké a současného hradu Hněvína. Mezi modely byl i jeden model z krbových zápalek, který představoval rozhlednu na Hněvíně postavenou dříve než replika hradu tzv. Mostecká Eiffelovka. Tyto modely byly umístěny na meziokenních parapetech. Město Osek mi pomohlo s propagací a proplatilo mi výdaje za tisk plakátů a pozvánek. Součástí mé propagace byl také celostránkový článek v DENÍKU (obr.1) a na webech před i v průběhu výstavy, odkazy níže. Má druhá výstava měla také jedno poprvé. A to byla dvojjazyčná. To se mohlo realizovat díky vstřícností města Osek a Informačního turistického centra ( dále jen ITC), kteří mi tuto možnost nabídli a překlady zaplatily. S klášterem a ITC Osek spolupracuje jako externí překladatelka paní Gerta Liptáková z Teplic (obr.5). Ujala se této role skvěle, je na tom znát, že překládá ráda. Nebylo to jednoduché připravit, vytisknout texty v češtině i němčině a zakomponovat je ke kresbám, na 37 panelech i k modelům. Díky dobré spolupráci jsme to zvládli se ctí. Díky těmto dvěma výstavám jsem navázala nová přátelství, která by jinak nevznikla a já doufám, že se ještě dál budou upevňovat. Paní Gerta mi pomohla s překlady a v poslední den výstavy s odinstalováním panelů. Také mi napsala svůj dojem do návštěvní knihy. To, že na výstavě byla čeština i němčina je určitá symbolika, neboť Most byl v dobách před druhou světovou válkou promíchán po staletí obyvateli jak české tak německé národnosti. Vynahradili mi to s části kladné reakce některých dospělých návštěvníků, které jsou zaznamenány v návštěvní knize. Scany vzkazů jsem přidala k fotům.(obr.3,4,5,7,8,9) mezi nimi byli i výpravy ze základních škol v Oseku a Duchcova.
Zápisy dětských návštěvníků jsou na scanu obr. 2. mou výstavu také navštívili žáci Základní školy Jaroslava Pešaty v Duchcově
Jiné odkazy:
mostecký deník
multilitvínov

Vernisáž Osek 2013

Výstava byla zahájena vernisáží v galerii ITC ve vstupním areálu kláštera Osek dne 3. února od 15.00 hodin. Byla jsem mile překvapena i když byla venku nepřízeň počasí, že mi na vernisáž přijeli i mimoosečtí a i hostů z Oseka bylo dost. Navíc je do Oseka docela problematická doprava jak autobusy tak vlaky. Nejlépe je to jen osobní dopravou. Odhad hostů i přes tyto okolnosti byl kolem 50 – 60 osob. Byli zde hosté z Mostu, Oseka, Teplic, Litvínova, Duchcova, Podbořan, Kozlů, Německa a okolí. Zahájení výstavy jsem se ujala jako autorka já, uvítání hostů se spolu se mnou ujala referentka ITC Osek Parchantková Radka. Protože byly na výstavě pozvané městem Osek i dvě rodiny z Německa, paní Liptáková jim překládala. (obr.5) K mému překvapení si udělal čas i přes velkou časovou zaneprázdněnost ing J.Kohlíček,CSc. poslanec Evropského parlamentu, člen městského zastupitelstva Teplic, který se zná s mými přáteli rodinou Dvořákových s kterými přišel. Mezi hosty byla i milá kronikářka a matrikářka města Osek paní Rubešová Zdena (obr.5) a další pozvaní z ITC Osek, které jsem osobně neznala ( dolní 2 fota obr. 3). Stejně jako na předešlé výstavě jsem recitovala vlastní dvě básně napsané pro výstavu, zatím jinde v písemné ani jiné podobě nepublikované.s názvem ,,Óda pro historické město Most a Zaniklo veškeré ,,organizované "staré kamení“ (obr.3 horní snímek vlevo). Posléze jsem měla krátký úvodní projev a pozvala mé hosty na pohoštění a přípitek (obr.7) Občerstvení pro mé ,, podpořitele a hosty" jsem obstarala i za podpory města Osek, děkuji. Součástí byl i přípitek s vínem z mostecké oblasti. Jako překvapení jsem pro hosty vernisáže sama upekla dva máslové dorty. Krém měl opět návaznost ke starému Mostu, neboť byl podle receptury od cukráře (mého dědy), který tam bydlel do jeho zbourání. Protože se můj nápad upéct stylový dort v Duchcově ujal, tak i zde jeden dort měl výzdobu vztahující se k Mostu. Byl na něm z marcipánu vyhotoven hrad Hněvín. Druhý dort byl zdoben červenými poupaty růží, protože nový Most byl svého času za mého dětství nazýván ,,město růží“. Je v tom rovněž symbolika, aby město dále zkvétalo, proto jen poupátka. (obr.6) Po rozkrájení dortů a pozvání hostů na občerstvení jsem přešla na konec galerie. Počkala jsem u vitríny s historií pečetí a znaku Mostu, až se ke mně připojí všichni hosté a společně s nimi jsem prošla galerií. Na vitríně jsem měla také volně položenou na skle knihu prázdné kroniky s mým koženým znakem Mostu (obr.9). Na první výstavě v Duchcově ještě nebyla. Tuto kroniku postupně chci naplnit vlastními kresbami a texty o nejzajímavějších stavbách starého Mostu. U kroniky jsem se ujala slova a provedla jsem hosty s vlastním průvodcovským výkladem celou výstavou. Zde byly panely vztahující se k nejstarším podobám Mostu až směrem k východu z galerie, kdy jsme došli k poslednímu panelu, kde byla má báseň Zaniklo veškeré ,,organizované staré kamení" v obrázkové podobě s foty likvidace Mostu, která byly jako novinka vyhotovena pro potenciální návštěvníky výstavy, kteří jsou neslyšící. (obr.8)

Co se na výstavě nepovedlo:

Tím, že byla výstava pojata ve dvou jazycích se otevřela možnost i díky blízkosti hranic, že mohli výstavu navštívit i poslední žijící rodáci německého původu ze starého Mostu s potomky jak víme odsunutých po roce 1945, ale nestalo se. Důvod byl ten, že výstava byla mimo sezonu v zimních měsících od 4. února do 15. března 2013 také pouze od pondělí do pátku od 9.00 - do 16.00 hodin mimo soboty neděle a to bývá návštěvnost vždy větší. To mi zamrzelo, neboť s výstavou jsem měla dvakrát více práce než v Duchcově a více výdajů. Tisk dvojjazyčných doprovodných textů a ostatních textových materiálů včetně Sborníku kreseb o 68 stranách (Sborník jsem vytvořila na doporučení vedoucí ITC Osek) Výdaje s tiskem se zastavily na 3. 900,- . To je cena 4 tonerů v barevné tiskárně. Sborník Historický zaniklý Most očima rodačky, kde jsem měla ve velikosti pohlednice jsem vytiskla na barevné tiskárně. Byly v něm všechny mé kresby , které na této výstavě byly k vidění, a k nim v češtině a němčině popisky. Byl dělán pro účel, kdyby si je chtěl někdo z německých návštěvníků v poslední den výstavy odkoupit buď některou z kreseb, či některý z modelů. Jako důkaz Vám předkládám (obr. 10) kde je jeho úvodní strana a obsah Sborníku -Almanachu. K mé velké lítosti se mi poslední den výstavy stala nehoda, kdy při odnášení zabalených keramických modelů před galerii a čekání na odvoz se stalo, že silný vítr porazil jednu z tašek s modelem a na malé kousky se rozbil model pivovaru z Žatecké. Tohoto jsem se nejvíce bála, aby se při převozu s modely nic nestalo. Stalo se a časem si ho musím znovu vyrobit.