Duše rekultivací na Mostecku

Ing. Stanislav Štýs, DrSc. rekultivátor, ekolog narozen: 22.10.1930 Litvínov.
Absolvent ČVUT, publicista, fotograf a scénárista, spisy o rekultivaci půdy.

Ing. Stanislav Štýs, DrSc. je český lesní inženýr a odborník na rekultivace po těžbě uhlí a ochranu narušené krajiny.Přestože mu je přes 80 let, stále spolupracuje s vědeckými pracovišti a vysokými školami. Je jednatelem inženýrské organizace Ecoconsult Pons. Je autorem 330 publikací.

Od lesa k rekultivacím

V letech 1946 až 1948 pracoval u Lesní správy Litvínov – jako lesní dělník, praktikant. Po ukončení studií rok působil na Lesní správě v Dubí. Důležitým mezníkem jeho profesní kariéry byl rok 1956, kdy přestoupil k dolům jako rekultivátor. Postupně tam vystřídal řadu míst a funkcí: byl vývojářem, projektantem i realizátorem. V roce 1991 se „vyšvihl“ až na pozici vedoucího odboru revírní ekologie na generálním ředitelství SHD. Po zrušení tohoto pracoviště odešel do penze. Rozhodně však nesložil ruce do klína: založil ekologicky orientovaný konzulting, v jehož rámci je činný dodnes. Za profesní úspěch považuje to, že do praxe prosadil zásadu, že problémy životního prostředí se nedají řešit jen následnou kritikou, ale především koncepční spoluprací těžařů s ekology – rekultivátory. Brzy se stal na Báňských projektech v Teplicích hlavním odborným projektantem prvního perspektivního programu na světě – Generelu rekultivací. Od té doby jsou rekultivace programově řešené jako nedílná složka těžby. Jako vedoucí autor se podílel na vydání jediné rekultivační monografie na světě. V roce 1981 ji vydalo Státní nakladatelství technické literatury Praha pod názvem „Rekultivace území postižených těžbou nerostných surovin“. Literární fond ji ocenil jako nejlepší technickou publikaci roku.

Kapacitou v oboru

Za vědecký vrchol svých profesních úspěchů považuje skutečnost, že mohl po dvacetileté vynucené odmlce v roce 1988 obhájit doktorskou dizertaci s tematikou Strategie a metody rekultivace těžbou postižených území. „Tím jsem získal nejvyšší vědeckou hodnost udělovanou v České republice,“ podotýká Stanislav Štýs.V současnosti se snaží o zdokonalování systému České rekultivační školy. S touto problematikou seznamuje kromě odborníků i širokou veřejnost prostřednictvím přednášek, publikací, rozhlasu, filmu či televize. „Pochopil jsem, že sebelepší text nemá takovou vypovídací schopnost jako obrazové sdělení,“ přiznává. Těžebně rekultivační problematiku proto intenzivně fotografuje. S fotodokumentací pak lidi seznamuje nejen v publikacích, ale i formou výstavního souboru „Proměny měsíční krajiny v srdci Evropy“, která měla od roku 1996 už čtyřicet instalací doma i ve světě. „Profesně jsem dosáhl maxima. Rád bych však ještě využil mnohaletých zkušeností a nashromážděné dokumentace pro takové zpracování, které by posloužilo i budoucím generacím rekultivátorů,“ vyznává se Štýs. Stanislav Štýs i přes svůj pokročilý věk moc neodpočívá. A když už, tak hlavně spánkem a četbou nebo při společných posezeních s blízkými a přáteli. Poslední dobou často i v terénu s foťákem na krku při „lovech beze zbraní“. Jeho životní poslání lze shrnout do tří zásadních vět: Nohama stát na zemi a současně se snažit hlavou dotýkat oblaků. Svět vnímat vícebarevně, dívat se hlavně dopředu a věřit, že každý černý mrak má světlé okraje. Snažit se za sebou zanechat lepší stopu než jakou nám zanechali naši otcové.

Ocenění

-v roce 1996 obdržel Cenu ministra životního prostředí

-v roce 2011 získal Cenu hejtmana Ústeckého kraje. Byl nominován do kategorie regionální rozvoj

Knihy Stanislava Štýse a tituly, na kterých se autorsky podílel

Most v zeleném = Most im Grünen = Most in green
Rekultivace území postižených těžbou nerostných surovin
Rekultivace
Zelené plíce černého severu
Rekultivační tvorba krajiny Severočeské hnědouhelné pánve
Návraty vypůjčených krajin
Severočeské doly, akciová společnost Chomutov a prostředí pro život
Proměny měsíční krajiny:
Rekultivace území devastovaných těžbou nerostů
 
Více o velké ostudě zde:   zpravy.idnes.cz