Štítky a turistické hole města Most
Kde a kdy hledat počátek vzniku, výroby a sbírání štítků na turistické hole, se dnes dá zjistit jen velmi obtížně. Štítky se pravděpodobně poprvé objevily v alpských zemích s rozmachem turistiky a vznikem horských spolků v poslední třetině 19. století. (Pražská sekce turistického spolku založená roku 1870, představovala první moderní turistickou organizaci na našem území. Vznikaly středohorské turistické organizace mimo jiné i v Krušných horách. Velmi rozvinutý byl turistický spolkový život například v Severočeské nížině Horský spolek pro nejsevernější Čechy a v Českém Středohoří zejména Horský spolek Ústí nad Labem, Středohorský spolek Litoměřice, Středohorský spolek Lovosice nebo východní části Krušných Hor , Horský spolek Teplice a řada menších organizací. –
zdroj: Autoreferát disertační práce Martina Pelce Kulturní a sociální dějiny německých turistických spolků v českých zemích do roku 1938)
Ty nejstarší štítky měly zcela jednoduché motivy a vzhled, ale v průběhu času se zdokonalovaly a tvary se stávaly rozmanitějšími. K nám do Čech se dostaly štítky přes pohraniční hory z Rakouska a Německa. Čeští turisté – německé a české národnosti – se však nadchli pro sbírání štítků natolik, že brzy své kolegy z různých horských spolků překonali množstvím tvarů, počtem mutací i výtvarným provedením. Další velká vlna rozmachu turistického ruchu nastala po první světové válce se vznikem samostatného Československa. Za první republiky byla turistika doslova masovou záležitostí, dosvědčují tisíce motivů na štítcích, a to nejen na atraktivních turistických místech, kde se jich prodávalo vždy několik druhů, tvarově a materiálově rozdílných, nebo se tvary po nějakém čase obnovovaly, aby přitáhly znovu vášnivé sběratele. Štítky byly kromě upomínky na navštívené místo také skvělou reklamou. Když vážení pánové a dámy „zkřížili“ ve vlaku nebo v restauraci své turistické hole a valašky, rádi se pochlubili, kde to bylo pěkné, kde bylo dobré pivo, kuřátko či buřtík, ale také kde to nestálo za nic! Na štítcích se kromě hor a chat objevovaly lázně, poutní místa, hrady, zámky, rozhledny, města, ale také továrny, přehrady, nádraží, rodné domky, pomníky apod. Rozpoutání druhé světové války způsobilo samozřejmě útlum turistického ruchu. Sběratelsky zajímavé jsou štítky se svastikou a nápisy Sudetengau. Po skončení války a všech jejích útrap došlo k velkému oživení turistiky, skautingu, trampingu a vůbec k cestám do přírody a za poznáním. S vystěhováním Němců zmizely německé mutace štítků, dvojjazyčné varianty, ale větší škody se udály v mnohých turisticky zajímavých místech. Zvědavost sice přitáhla český živel do dříve čistě německých oblastí, zvláště do pohraničních hor, ale divoký odsun a s ním spojené drancování zničilo mnohé. V letech 1945–46 lehlo popelem značné množství chat, hotýlků a útulen, rozhleden, výletišť a malých lázní. Na trhu se sice objevilo pár nových jedinečných štítků, ale předválečná produkce a zájem o sbírání štítků se již nezopakovaly. Jak se měnila politická situace, prošly některé štítky zajímavým vývojem, měnily se na nich loga i symboly. A po uchopení moci komunisty vše nabralo rychlý spád. Bylo „zakázáno“ rozhlížet se po kraji a tak chátraly a zavíraly se rozhledny, pustly zámečky jako sídla šlechty a buržoazie. Likvidaci se především v pohraničí nevyhnuly chaty, hostince, zanikaly celé vesnice a malá městečka. Jistý úpadek turismu způsobil, že i výtvarná stránka těch několika málo štítků, které se daly vůbec koupit, šla prudce dolů. (http://www.turisticke-stitky.cz) článek napsal sběratel pan Martin Němec z Kroměříže
POZNÁMKA AUTORKY STRÁNEK
Za dobu jeho sběratelství už shromáždil hodně tisíců štítků (podotýkám, že každý jiný) z území prvorepublikové ČSR a období 1920–1948. Ale pořád je co sbírat, vždy se zase objeví další neznámý štítek. Zdroje jsou různé, často prolézá starožitnosti a vetešnictví, něco koupí na aukcích. Volají a píší mu lidé po zhlédnutí jeho internetových stránek tak jsem ho objevila náhodou i já. Koupil tak už štítky v Německu, Rakousku, Polsku, Maďarsku i v USA. Alba kroměřížského sběratele Martina Němce ukrývají několik tisíc štítků na turistické hole ze všech koutů naší vlasti. Já se osmělila a poprosila pana Němce zda by se podíval po nějakých co se týkají starého Mostu a Hněvína a on mi ochotně zaslal tyto fota krásných štítků. Pokochejte se těmi našimi mosteckými.
VYSVĚTLIVKY :
Česky --- německy
hrad Hněvín = Burg Landeswart
Zámecká hora = Schlosberg
MOST = BRÜX, BRUCKS
výletní restaurace Resl Most = Waldrestaurant Rössel Brüx
.
turistické štítky –sběratel Martin Němec z Kroměříže obr 1-8
(kostel Nanebevzetí Panny Marie)
česká hrad HNĚVÍN MOST
německá RÖSSEL RESTAURANT (Resl)
německá BURG LANDESWART BRÜX
k Německé výstavě řemesla, zemědělství a průmyslu v Mostě