Pečeť a erb zakladatele města
a nejstarší verze znaku Mostu
KOJATA zakladatel MOSTU má jednu z NEJSTARŠÍCH PEČETÍ Českého šlechtického rodu – znamení dvou zkřížených hrábí. Je dochována na testamentu z roku 1227 pána Mostu bezdětného Kojaty, kde odkazuje Gnewin most Zderazskému klášteru v Praze, který s bratrem Všeborem založil.
Na pečetěch je nejednou vyobrazeno hrábě s rukou, která je drží, také ku příkladu na pečetěch Bohuslavových (1315 a 1316), Boršově (1340), Borše mladšího (1393).
Za klénot brán k tomuto štítu klobouk s kytou ve 14. století vysoký, v 15. stol. Nízký. Jako klénot milovali 1333 křídlo, jehož spodek je posázen lipovými lupénky. Někteří rozhojnili si ve 14. století ten erb a ten se v 15. století ustálil a zůstal rodu až do vymření.
Vývoj pečetí města Mostu ( úvaha D. Menzlové) :
,, Mostecké pečeti, námětově ojedinělé snad dokládaly proměnu hradby a důmyslné řešení obranného systému exponovaného místa, které opakuje stejný princip, známý z hradní architektury té doby. Městské hradby, byly jednou z nejdůležitějších výsad, jež spoluvytvářely charakter města a byly spolu s kostelem nejcitlivějšími ukazateli městského blahobytu, stavební periody kostela určovaly často i stavební periody městského opevnění. VIZ OVÁLNÉ PEČETĚ mají uprostřed věž kostela“
Ojedinělý pečetní obraz Mostu je zajímavý svým oválným tvarem. Pečetidlem purkmistr a městská rada pečetili městské listiny. Nejstarší pečetní obraz Mostu je ohlašován z roku již 1264 - zachoval se na listině z r. 1273. Popis: Spatřujeme na něm dvě obvyklé hranolové hradební věže ukončené cimbuřím navíc s postavičkami hlásných. Věže také nesou pod cimbuřím trojúhelné štítky s dnes již nerozeznatelnými erbovními znameními. Tvary štítků téměř pravidelného trojúhelníka s ostrou špičkou paty připomínají staré podoby skutečných štítů i některých pečetí první poloviny 13. století. Mezi oběma věžemi je již zobrazená okrouhlá věž kostela = důležitý ukazatel blahobytu města. Městská brána uprostřed hradební zdi je otevřena a vede k ní dřevěný most viděný z nadhledu. Obraz této mostecké pečeti je symbolickým vyjádřením města, vyobrazuje skutečný, byť stylizovaný pohled na Most ze strany severní od kostela sv. Václava s nejdůležitější částí - Špitální bránou s dřevěným mostem.
Při vzniku města, nedovolovalo rozsáhlé Komořanské jezero s bažinatými břehy právě přechod jinde, proto dal vznik plťovým mostům. Později byl vystavěn i kamenný most, který byl nejspíše tak výrazným a vyjímečným znakem této cesty, že dal i jméno původnímu osídlení Gnewin mozt, později městu a dostal se i do pečetního obrazu a erbu města i jako jeho znamení. Část městského opevnění Špitálskou bránu, baštu a most na tomto obrázku máme zachycenou na některých zachovaných městských pečetích . Zde je podoba z roku 1810 o 500 let déle bašta a věž mají jinou podobu než původní ze 13. století kterých se bohužel vyobrazení nedochovalo, místo je ale totožné.
Pečeť města Mostu jako celek můžeme poprvé spatřit na dluhopisu z 19. května 1367 je jednostranná, velká pečeť, kulatá o průměru 55, včelí vosk, barva přírodního vosku, přivěšená na pergamenovém proužku popis:
věž s otevřenou bránou a zdviženou padací mříží, s oknem v 1. poschodí zakončená cimbuřím. Po stranách věže zeď z kvádrového zdiva s cimbuřím o třech zubech na každé straně. Po každé straně věže stojí na hradbách český lev hledící k věži.
V pečeti města se objevuje POPRVÉ český lev tato je z roku 1336. Na pečetích různé verze lva: někdy obrácený doleva , někde doprava, také je lev vyrůstající z vody pod mostem , jindy stojící na mostě . Nejvzácnější nález byl náhodně učiněn při demolici domu v roce 1926 v domě čp 84. byl zde objeven zlomek kamenného erbu s českým lvem z poloviny 14. století .
Během více jak jednoho století se mění pečetní obraz Mostu devětkrát, asi kolem r. 1400 si Mostečtí pořídili stříbrné pečetidlo, jehož obraz znamená ustálení podoby pečetního znamení, a tím i znaku, který je dodnes. Základ pečetního obrazu 2 věže a most o 3 obloucích V různém období doplňován 1. štítem se svatováclavskou orlicí, 2. postavou krále na koni, 3. českým lvem.
Popis znaku na pečetidle:
Na modrém štítě je stříbrný, z kvádrů stavěný most o třech obloucích, poněkud do výše vyklenutý a opatřený čtrnácti stínkami. Mostní pilíře rostou z dolního okraje štítu. Na mostě stojí dvě stříbrné kvádrové věže, viditelné ze dvou stran, každá po levé straně s branou v přízemí, s jedním oknem v poschodí na čelní straně nad branou a se dvěma okny na boční straně. Každá má cimbuří o třech stínkách po každé straně a červenou stanovou střechou se zlatou makovicí ve tvaru hroznu. Mezi věžemi je na mostě rostoucí stříbrný doprava obrácený vztyčený dvouocasý lev s červeným jazykem a zlatou korunou na hlavě; předními tlapami jako by se opíral o věž před sebou. Nad jeho hlavou se mu vznáší šestihrotá zlatá hvězda (po otisku jsou strany obráceně).
opis:
S. CIVIUM CIVITATIS IN PONTE = Sigillum civium civitatis in Ponte = Pečeť občanů města v Mostě.