Mostecké doly ve fotech a Ervěnická elektrárna

MALÝ REFERÁT K POČÁTKŮM TĚŽBY UHLÍ NA MOSTECKU

Začátky hornického dobývání hnědého uhlí v severních Čechách sahají až do konce středověku. Pro nedostatek a stále stoupající cenu dřeva k výrobě dřevěného uhlí pro hutě se pozornost začala obracet k výskytům hnědého uhlí. Dosud nejstarší známá historická zmínka o uhelném hornictví je z toku 1403 v městské knize Duchcova. Další zmínky pocházejí z let 1550 - 1580 a jsou o dolování u Jirkova, Hrobu a na Pětipesku. Další zmínky jsou z roku 1740 a to o dobývání u Všestud na Chomutovsku a u Varvažova a Otovic na Ústecku. Na dobývání uhlí na Mostecku se v minulosti značnou měrou podílel osecký klášter. První zprávy z jeho kronik se zmiňují o těžbě jílovitých hornin. Z roku 1763 je dochována písemná zmínka o uhelném dole, patřícím klášteru ve Střimicích u Mostu( obr 1). Je také zmíněno právo obyvatelstva dobývat uhlí pro topné účely. Z dolů bylo využíváno pouze hrubé kusové uhlí. Moury a drobné uhlí se spalovaly na místě. Získaný popel se prodával jako hnojivo. Do počátku 19. století probíhala těžba uhlí primitivním způsobem. Na výchozech uhelné sloje se zakládaly nehluboké jámy, z nichž se těžilo pomocí rumpálu. Tam, kde to situace dovolovala, bylo uhlí těženo malými povrchovými otvírkami. Jejich technické vybavení nebylo prakticky žádné. V případě rostoucího zájmu o uhlí nebo při narůstajících obtížích (přítoky spodních vod) byly hloubeny nové šachtice. Tato těžba uhlí postrádala jakýkoliv odborný dozor ze strany báňských úřadů. Tomuto divokému selskému dolování byl učiněn konec v roce 1789. Poté bylo dobývání podmíněno propůjčováním dolovacího práva a podrobeno dohledu báňského úřadu, který byl pro uhelné hornictví zřízen v roce 1783 v Jáchymově. Počínající rozvoj uhelného hornictví byl silně utlumen napoleonskými válkami. Nebylo dostatek dopravních a odbytových možností, nedostatek prostředků k zamezení a nápravě důlních škod a technické omezenosti důlních zařízení. V prvních desetiletích 19. století se uhlí dobývalo nejčastěji hlubinně, následně i povrchově.

Rozvoj dolování na Mostecku

K oživení těžby po napoleonských válkách přispělo zahájení dopravy uhlí po Labi do německých zemí v roce 1830. Zásadní vliv mělo otevření železniční dráhy Praha - Podmokly v roce 1850 a zejména Ústecko - teplické dráhy v roce 1858, včetně tzv. labské vlečky od ústeckého nádraží k nákladnímu přístavu. Na železniční stanice této dráhy, která byla postupně prodlužována z Teplic až do Chomutova, se začalo napojovat stále více nově otevíraných dolů, které nebyly již pouze důlními provozy s primitivním způsobem těžby, ale zárodky pozdějších technicky vybavených podniků. Následný rozvoj železniční sítě umožnil postupné otevírání dalších drah a tím nastal v regionu větší odbyt uhlí a také zesílení zájmu o hornické podnikání v revíru ze strany zahraničního kapitálu, což mělo za následek vznik různých těžařstev, společností s.r.o. nebo akciových společností.

Železniční trať Ústí nad Labem - Chomutov, rozvoj těžby v SHD

Významným mezníkem ve vývoji těžby uhlí v Severočeském hnědouhelném revíru (SHR) bylo zprovoznění dráhy Praha - Podmokly v letech 1851 - 1858 a její napojení na trať Drážďany - Hřensko v roce 1852. V roce 1855 byla zahájena stavba tratě Ústí nad Labem - Teplice a ke zprovoznění došlo roku 1858. V roce 1868 zahájen doprava na trati Teplice - Duchcov, v roce 1870 Duchcov - Most - Chomutov. V průběhu stavby této tratě se napojovaly první doly. Tato trať byla pro SHR a celou jeho oblast důležitou tepnou rozvoje těžby hnědého uhlí. V sedmdesátých letech 19. století nastává postupný přesun dolování z Ústecka západním směrem na Duchcovsko, Mostecko a Chomutovsko. Oblast Mostecka se stává centrem revíru, kdy zde vzniká řada významných uhelných společností, předchůdců budoucích Severočeských hnědouhelných dolů (resp. MUS, a.s.) v čele s nejvýznamnější Mosteckou společností pro dobývání uhlí. Dále k nim patřily Severočeská uhelná společnost, Státní doly a Těžařstvo Lomské uhelné doly.
Zdroj: Mostecko - minulost a současnost, vydala MUS a.s. v roce 2001

DOLY VE FOTECH A ELEKTRÁRNA ERVĚNICE

Zde Vám představuji jen zlomek z nich ve starých pohledech a fotografiích, které se mi povedlo nalézt. Důl u Lužic Richard Hartman a důl Anna v Souši u Mostu založen 1868 (obr. 2.). Další ze Souškých dolů byl důl Beust založen 1872 a přejmenován roku 1886 na Matyldu (obr. 3.) V Kopistech u Mostu a okolí bylo otevřeno mnoho dolů. Byl to Julius I. z roku 1875, Julius II. z roku 1878, Julius III. a IV.z roku 1892, důl Habsburk z roku 1891 ( dva z nich obr. 4). V Ervěnicích byl založen důl Hedvika později přejmenován na Československé armády a důl Robert, oba kolem roku 1902 (obr. 5). V Záluží u Mostu byl roku 1905 založen důl Tegethof později přejmenován na důl Herkules (obr. 6). V Třebušicích byl otevřen důl roku 1924, ale kvůli výstavbě elektrárny Třebušice se zavírá (obr.7). Když se zmiňuji o potřebě nových elektráren nemohu nezmínit obec Ervěnice. Zde je v roce 1926 dostavěna první ,,velkoelektrárna“, postavena v těsném sousedství dolu Hedvika. Slouží dodnes. (obr.8). Když zmiňuji významné doly okolí Mostu a Litvínova, jistě je tento důl v povědomí i kvůli velkému důlnímu neštěstí o kterém se zmiňuji v kapitole o katastrofách. Je jím důl Pluto u Horního Litvínova ( obr. 9). No a poslední z této série se týká už bezprostředního území Mostu. Je zde lom Benedikt u Vtelna u Mostu, kde je dnes jeho plocha bývalého dolu rekultivačně přeměněna na areál pro sport a odpočinek s vodní plochou s názvem Benedikt a je součástí nového Mostu. Na druhém snímku Vám představuji snímek z dolu staré Ležáky, závodu Ležáky n.p. z roku 1950, kde pracoval v těchto letech jako bagrák i můj otec a posléze i v jiné profesi velínáře postupně na jiných otevíraných dolech celých 40 let své profesní kariéry (obr.10). V druhé části si věnuji již nikoliv lomům a dolů okolí Mostu, ale dolům přímo se týkající se města Mostu