Tři kuřavkové katastrofy

KUŘAVKOVÉ ZONY OKOLO (starého) MOSTU

Pod Mostem se nacházela velká kuřavková pánev s tekutými podzemními písky, zhruba ohraničená řekou Bělou a městskou cihelnou v polokruhu směrem na východ, pod Ústecko – teplickou dráhou. Vážná obava při dolování uhlí vzbuzovala tzv. ,,kuřavka“ =jemný písek Jsou to tekuté podzemní písky, které vznikají přesycením vody a uvedením písků do stavu suspenze. V praxi to znamená , že za přetlaku dojde k odnímání vody, která při výtoku z písečných průlin nabude takové rychlosti, že s sebou strhává zrnka písku. Takový stav nastane, když dojde k propojení volného prostoru důlního díla s polohou ,,kuřavky“ a to ať již přímým nafáráním této polohy, nebo přiblížením se důlního díla pod bezpečnou vzdálenost s ohledem na geomagnetické vlastnosti hornin, či zasažením polohy kuřavek závalem nadložních hornin do vyrubané komory. K podobné katastrofické události došlo v Německu v solném dole v Eisleben, kde došlo k zemětřesení a rovněž propadu, když zde bylo do roku 1889 vytěženo neuvěřitelných méně než 8 milionů m3 kamenné soli. O rok déle se stává jedna ze tří tragických katastrof v dole Anna Hilf v Souši u Mostu dne 24. listopadu 1890…..

Ráno v 8 hodin došlo k náhlému průvalu vody v 6. patře dolu. Voda dosáhla během 20 minut kóty 105 m, čímž došlo k zaplavení 5. a 6 patra s nemožností záchrany pro kteréhokoliv z 33 tam pracujících horníků . Vzhledem k rychlosti zaplavení a situování dolu se dá předpokládat, že došlo k průvalu vod z neregulované řeky Bílina v období podzimních dešťů. (citace kniha Zborcení města) ,,A co na neštěstí majitelka dolu MUS? Nařídila: Mlčet pracovat dál! Havířův život pro ni neměl cenu. Před MUS nic neobstálo, ani majitelé panství, okresní hejtman, ba ani správa města v jejímž čele byl purkmistr Karel Pohnert, potomek šlechtického rodu a dlouholetý starosta Mostu.“ Těžba v celém důlním poli Anna byla ukončena v roce 1927 jeho přičleněním k dolu Matylda.

Nenalezeno 10 obětí- např. Komora č. 782 v době průvalu 24.11. 1890 obsazena 4 muži, kteří zahynuli… Následné vyzvedávání obětí trvalo přes 8 měsíců do 31.7.1891. 3. 4. a 27.6. 1891 se v soušském kostele konali mše za všechny dosud nalezené havíře
ČEST PAMÁTCE VŠECH 34 HAVÍŘŮ ZDAŘ BŮH…

 

Město Most 1895

V Mostě je roku 1895 na osmnáct tisíc duší, z nichž osm tisíc přibylo za posledních 15 let . Bylo zde 970 domů – z toho 315 nových -, z nichž bezmála jedna desetina bude tak či onak kuřavkovou katastrofou v příštích nočních hodinách postižena. Havíři jsou z většiny české národnosti a z nich dvě třetiny bydlí v hornických koloniích právě v epicentru kuřavkové katastrofy na Václavském předměstí a na Komendě.

Druhá katastrofa: dne 19. července 1895

Počátek v dole….
Pokračováním těžby na dole Anna-Hilf v Souši u Mostu v těsné blízkosti starého města Mostu, (obr 1) při nerespektování jeho ochranného pilíře, došlo v noci 19. 7. 1895 při těžbě komory k naražení polohy tekoucích písků v těsném nadloží sloje. Podle odhadů se jednalo o asi 95.000 tun jemnozrnného písku, nasyceného zhruba z jedné třetiny vodou. V 9 hodin večer, v dole Anna uslyšel horník Wenzel Mistoler a jeho kamarád, dunění, jako když narazí dva hunty do sebe. S výjimkou horníka Havla se podařilo zachránit všechny horníky, kteří byli varováni voláním „Voda“. Ve štole mezi závalem a šachtou se rozlil současně tekutý písek a voda…..
 
…pokračování ve městě Most. …..Pro město Most byla noc z 19 na 20 července výjimečně osudnou, došlo k několika otřesům půdy Prasklé vodovodní potrubí během otřesů půdy katastrofy a právě probíhají vytrvalé letní deště, tomuto propadu a sesuvům rovněž napomáhaly. V tuto noc řádila nad Mostem letní bouřka. Kolem desáté hodiny průtrž mračen kulminovala. Blesky šlehaly do špicí kostelů, vysokých střech . Oslnivý blesk udeřil i do špice kostela sv.Václava na Komendě. Asi půl hodiny po ohlášeném provalení štoly zhasly v Mostu všechny plynové lampy, a čtvrť v krátkých okamžicích osvětlovaly jen blesky. V té chvíli se místo děje stalo temným hledištěm, na němž se odehrávalo poslední dějství katastrofy. Nejvíce bylo zasaženo kolejiště dráhy (obr 2,3,4,)a také Janovská ulice (obr 5). Docházelo postupně k destrukci a propadání celých domovních bloků. První dům se zřítil do hlubin v ulici Plynárenské, následovaly domy stojící u tehdejšího hlavního nádraží v Nádražní (obr 6) , v té se nejprve vytvořila krasová propadlina dále Janovské (obr 7) , Spojovací a na Komendě. Zhroutila se i nová administrativní budova Mostecké uhelné společnosti. Zdi budov pukaly jako vaječné skořápky.(obr 8,9) Otevírala se dlažba (obr 10) Před školou v Příčné ulici se propadly všechny domy, ale škola kupodivu vyvázla, jen s několika puklinami ve zdech.Z ohrožených domů vybíhali lidé. Propukla šílená panika. Polooblečení dospělí i děti pobíhali ulicemi a zoufale na sebe volali. Začal se šířit zápach svítiplynu z popraskaného plynového potrubí, který v nedaleké plynárně zastavili včas. Jistě by byly případným výbuchem plynu následné škody jak na majetku tak na životech mnohem vyšší, to se naštěstí nestalo. I tak byly škody vysoké. Nedávno postavená čtvrť kolem nádraží i se školou se téměř celá propadla do země. Zničeno bylo na 40 objektů , zcela zlikvidováno 31. Propadání povrchu do prostor uvolněných kuřavkou trvalo několik hodin, a tak došlo ,, pouze“ ke třem obětem na lidských životech, protože stupňující se otřesy vyhnaly spící obyvatelstvo do ulic. Jmenovitě: v hlubinném dole zahynul mladý horník jménem Havel, který nestačil utéct před kuřavkou , ve zříceném domě gutbesiera Hücka, zavalili trosky zámečnického učně Bohumila Janouška a horník Štípek zahynul při záchranných pracích když vstoupil do ohroženého domu byl smrtelně zasažen padajícím zdivem. Hückův dům v Nádražní byl zasažen požárem. Je až z podivem, že nebylo obětí více, protože se tato nešťastná událost začala v noci, když již lid spali. Zbortil se mimo jiné hostinec u Zlatého kříže (obr 11) nejhonosnější hotel v Mostě, hotel Siegl stával na rohu Janovské a Nádražní ulice a také výstavný dům kamenosochaře Eduarda Waschirowského (měl funkci v českém divadelním spolku Vlastimil, který klesnul úplně celý do hlubin, že z díry vyčuhoval jen hřeben střechy. Místo kde stály tyto dva domy už nikdo nikdy nestavěl bylo určeno za nejrizikovější. Bylo urovnáno a vznikl zde park s kašnou, později památníkem Jana Husa. Ve tři hodiny ráno, když začalo svítat se obraz nočního řádění podzemního živlu a průtrže mračen dokořán otevřel. Celá domovní fronta v Janovské ulici skončila v kráteru, vykukovaly jen střechy. Na toto neštěstí přišel se skupinou mužů na svah shlédnout rozsah neštěstí starosta Pohnert. Sepnul útrpně ruce, zastavil se a řekl:,,Můj ubohý Moste!“

Třetí katastrofa srpen, září 1896

V srpnu a září roku 1896 došlo k dalším dvěma menším průvalům kuřavky do dolu Anna-Hilf, při kterých však byly škody na povrchu již daleko ,,menší.“ Bylo poškozeno 2 600 čtverečních metrů městského území a 400 čtverečních metrů železničního území a bylo poškozeno 12 budov. Problematika těžby uhlí v oblastech s výskytem tekoucích písků je aktuální i v současnosti. Činnost dolů nepřináší jen klady, ale i škody, které se pak musejí pracně odstraňovat. Nejen horníci jsou vystaveny nebezpečí, jak je vidět z této katastrofy. Mostecké noviny ,, BRÜXER ZEITUNG“ ze dne 16. září 1896otiskly po třetí kuřavkové katastrofě článek ve kterém na otázku, zda nebude město ohroženo příštími důlními zásahy, odpověděli představitelé nenasytných báňských úřadů:> ,,Není vyloučeno, ale budou zkoumána návrhy na zabezpečení Mostu proti důlní činnosti.“
 
Výčet katastrof. Na mapě z archivu SHD pořízeného po roce 1945 je uveden jako místo průvalu kuřavky porub č 1260, což lze doložit dalšími již dříve zjištěnými údaji. Během kuřavkových katastrof v letech 1895 – 1896 bylo poškozeno: - 30 900 čtverečních metrů - území města Mostu a 4 800 čtverečních metrů - území Ústecko-teplické dráhy. Železniční doprava musela být zastavena. Po dobu osmi dní na osobní dopravu a po jedenáct dní železniční nákladní dopravu. Těmito katastrofami byla postižena téměř celá čtvrť města mezi říčkou Bělou a hlavním nádražím. Jednalo se o ulice Janovská, Příčná (později přejmenovaná na Propadlou), Komenda, Nádražní až k Václavskému náměstí pod kostelem, část Václavské ulice, část Teplické ulice, Cihlářské a Plynárenské ( později přejmenované na ulici U hřiště) Všechny postižené objekty a ulice města Mostu byly nákladem Mostecké uhelné společnosti upraveny, restaurovány nebo nově postaveny. Celkově bylo postiženo cca 36.000 čtverečních metrů území města Mostu, zničeno či poškozeno 85 domů včetně nádražních objektů. Bez přístřeší zůstalo přes 2.600 lidí. Celková škoda dosáhla 2 033 133 zlatých.

DOSLOV: Snímky ještě dnes nahání strach a pocit, že se koukáte na vybombardovaná místa, ale nikoliv. Další budoucnost města ukázala, že Most byl sice na čas ušetřen ,, důlních zásahů“ avšak postupně obklíčen hlubinnými i povrchovými doly tak mocně až došlo k vyuhlení všech zásob pod městem a to nikoliv jen pod postiženou čtvrtí z 19. července 1895 propadáním domů, ale pod celým územím starého Mostu a jeho zániku až k hněvínskému kuželu. Přesně o 100 let déle po kuřavce je roku 1995 v tomto místě ukončena těžba. Dnes je zde napuštěné jezero symbolicky nazvané stejně jako město - Most.
 
Zdroj: Uvádím fotodokumentaci a výtah textů ze zprávy německé strany, která nechala vše důkladně prošetřit a zdokumentovat : Über die Katastrophe von Brüx. Von Franz Toula. Vortrag, gehalten den 6. November 1895. (Mit Projectionen.) Mit 6 Tafeln und 4 Abbildungen im Texte. Verein nat. Kenntn. XXXVI. Ba.) z knihy: Zdeňka Koška ,, Zborcené město.“ Vydané v roce 1980. -a článek PODZEMNÍ SVĚT - kompletně přeložil Honza Hrbatík