Kostelní náměstí

Nad horní částí II. náměstí bylo malé Kostelní náměstíčko ale s velmi významnou stavbou, která patřila k mostecké nejznámější dominantě od jeho vzniku až po jeho zánik .Této stavbě je věnováno mnoho publikací a má ji i nový Most naštěstí zachovanou. Jako jediná velká stavba ,, ujela“ před uhlím přesunem roku 1975. V jeho těsném sousedství byla také obecná škola a v blízkosti kostela z druhé strany budova děkanství, zvonice. Původně stál kostel uprostřed hřbitova obehnán zdí s kaplí, z které se stává kostnice. Ale při rozrůstání města je stejně jako hradby a věže tak i hřbitovní zeď a kostnice stržena roku 1840 a tak vzniká větší prostor pro toto náměstíčko.Z tohoto náměstí vedli ulice Dobrovolců, Kabátnická a přechází k 2. náměstí.

TŘI DOMINANTY KOSTELNÍHO NÁMĚSTÍ

Chrám Nanebevzetí Panny Marie 1517- 1597 posvěcen pražským arcibiskupem Zbyňkem Berkou z Dubé Skvost pozdní gotiky, zasvěcený patronce města Mostu Panně Marii doplní sochy dvou Kajícníků zhotovené někdy kolem 1720 Více než 250 let byly součást výzdoby prostoru před kostelem na vysokých členěných pilířích po stranách hřbitovní brány na jihovýchodní straně kostela a v roce 1765 byla postavena nová samostatná velká zvonice, nesla městský znak. Zvonice sloužila po 200 let. Roku 1820 byla poškozena při velkém požáru Mostu a byla přestavěna mosteckým stavitelem Albinem Schmeerem. Součástí přestavby bylo i přenesení soch alegorických postav Země,Voda, Vzduch a Oheň tzv. ,,Živlů“ od Michala Jana Brokofa ke kopuli zvonice. Živly původně zdobily průčelí první mostecké radnice až do jejího zboření roku 1881.

KOSTELNÍ NÁMĚSTÍ A POUTĚ

Při tomto kostele se scházeli věřící občané slavnostně oděni při svaté pouti svátku Marie Sněžné , která zde po staletí pokračovala z 1. náměstí na počest zahynutí zahražanských jeptišek v bitvě roku 1421, po celá staletí a také při pouti na počest obětí morové rány i dětských z roku 1680. Obě tyto poutě měli počátek u děkanského kostela pokračovaly směrem ke Křížové cestě na Zahražany.

SVATOVOJTĚŽSKÉ JUBILEUM V MOSTĚ" 30.- 31 července 1947

Mezi nejvýznamnější církevní akce období utváření lidově demokratického Československa v letech 1945-1948 patřily národní oslavy spojené s výročím 950 let od úmrtí sv. Vojtěcha, v roce 1947. V křišťálové skříňce putovala lebka sv. Vojtěcha po celých Čechách a po Moravě. Tato akce byla nejen manifestací národního cítění, ale i vyzvednutím křesťanských kořenů počátků české státnosti. Svatovojtěšské jubileum mělo i svůj rozměr politický, demonstrace religiozity národa provázející pouť světcových ostatků, byla jednou z nejrozsáhlejších katolických akcí nedlouho před únorem 1948. Záštitu nad jubileem vedle jejího iniciátora pražského arcibiskupa Josefa Berana převzal i prezident republiky Edvard Beneš. Do Mosteckého kraje došla ve středu dne 30. července a zůstala zde do čtvrtka 31. července. Na hranicích okresu uvítal sv. Vojtěcha zástupce Okresního Národního výboru v Mostě a v 6 hodin odpoledne byl vítán u děkanského kostela . Před kostelem proběhl projev zástupců MNV, mosteckého děkana Jindřicha Lakomého a strahovského otce opata Dr. Jarolímka, který lebku sv. Vojtěcha provázel po celou dobu oslav. Poté byla lebka slavnostně vnesena na zvláštních nosítkách do děkanského kostela. Nosítka nesl Slatinický farář Titzler, brněnský bohoslovec Procházka (který za protektorátu pracoval v Záluží), a dva zástupci řádu kapucínů působícího v Mostě. V kostele byla sloužena slavnostní bohoslužba, kázal kapucínský mnich, bývalý politický vězeň P. Ondřej. Ostatky svatého Vojtěcha zůstaly v kostele přístupné po celou noc, o jejich ostrahu se vedle policejních složek a vojska staralo i Sdružení katolické mládeže, které zde drželo po dvojicích čestnou stráž. Následující den byly ostatky slavnostně odvezeny z Mosteckého okresu a poblíž Lomu u Duchcova slavnostně předány zástupcům sousedního okresu.