Kasárny v Mostě

VELMI SMUTNÝ OSUD, PÁR SLOV PROSBA O POMOC PRO KASÁRNY V MOSTĚ

Vážení. Mám k Vám neskromnou ale nesobeckou prosbu. Pomozte zachránit mostecké kasárny. Mohly by mnoho nabídnout, sloužit nám i budoucím generacím jako memento, malý pozůstatek původní městské zástavby. Pokud víte o někom, kdo má kladný vztah k památkám a má kapitál, který by mohl užitečně investovat prosím sdělte mou prosbu. Jistě řeknete stará stoletá kasárna, co s nimi? Můžou svou minulost z oblasti vojenské zavřít a začít druhou etapu a sloužit k civilním a veřejným cílům. Vážená veřejnosti je mi k pláči jako rodačce, že i to málo co v Mostě zbylo z počátku minulého století se nechává svému osudu. Kdyby kasárny mohly mluvit, jistě by prosili ať jim pomůžeme. Já jsem malé a bezvýznamné zrnko ve velkém městě, nemám možnost ani kapitál něco změnit, ale ti co jsou ve vedení města, kraje a mají možnosti a kompetence by se měli dát dohromady, a něco vymyslet pozitivního. Prvním krokem je konečně prohlášení alespoň části budov za kulturní památku. Ptám se proč vlastníci, kteří si budovy koupili je nechali zchátrat, vždyť je to jejich majetek, prostě mi to nejde na rozum. Má otázka je jen řečnická, nečekám odpověď. Už se stalo. Může zde v kasárnách být cokoliv do budoucnosti, třeba MUZEUM ZANIKLÝCH ČASŮ, kde bych měla sama co nabídnout, protože se byť amatérsky, ale se zápalem 15 let věnuji historii Mostu a obcím Mostecka a osud našeho kraje ničeného nezažraností vlád mi vadí a chci aby se naše zaniklé okolí nezapomnělo zcela. Proto kreslím, zaniklé objekty. Kromě kreslení, rytí linorytů, mám vlastní– vytvářím keramické repliky zbořených již neexistujících budov. To je jen příklad na co by mohla jedna či více budov najít uplatnění. Podobný model využití vojenských objektů pro turismus se po léta realizuje ve městě Jaroměři okres Náchod, kde mají velkou vojenskou pevnost Josefov a využívají ji dále. Sama jsem ji opakovaně navštívila neboť tam mám rodinu a jezdím za nimi. Vždyť právě stavitelé našich mosteckých kasáren se inspirovali touto pevnosti a krom žlutých fasád budov, mají některé architektonické prvky podobnost jistě ne náhodnou, neboť byla stavěny ve stejné době.

Nemysleme jen na to co je teď, po nás potopa…., mysleme na to co po nás zůstane. V případě našich kasáren si přeji, aby areál, který by mohl do budoucna co nabídnout turistům i domácím, přežil. Aby se začalo renovovat, opravovat a měnit areál k lepšímu, zkrátka cokoliv, jen ne demolice ani jedné z budov. Demolic jsme si v Mostě užily na dvě stě let dopředu!!! Je mi líto, když se občas mezi kasárnami procházím, a sleduji i když je vidím pouze z venku, jak každý další měsíc chátrají a chátrají. Kasárna pamatuji jako dívka před 30 - 35 lety v mnohem zachovalejším stavu, chodívala jsem kolem nich, vždy se mi líbila jejich secesní podoba. Když se občas něco o nich napíše a součástí jsou i snímky pořízené v interiérech budov, je mi smutno a zároveň mám vztek. V kasárnách máme také jednu výjimku veskrze kladnou a tou je vlastník penzionu s pizzerií NAUTICO. Ten budovy zvelebuje, stará se o ně, když mu vydělávají korunky a tak to má být. Vždyť tak jak se postupně zvelebuje tato budova, by mohly za pár let vypadat i ty ostatní. Je to výzva ale věřím, že se něco změní k lepšímu, že patriotismus zvítězí a kasárny se zachovají pro další generace. Ne jen využít a nechat svému osudu to dobrý hospodář nedělá. Lidičky nebuďme lhostejní. To je tak vše, co jsem Vám ke kasárnám chtěla sdělit. Zde Vám je představuji v datech a trochu v obraze. Součástí této kapitoly mám i pár historických pohledů na kasárny, aby jste se pokochali a také porovnali jejich dřívější podobu z let těsně po jejich výstavbě. Ve starém Mostě byly dvě budovy kasáren, zbořeny s městem. Jezdecká kasárna z roku 1852 postaveny jako Brüx Cavallerie-Kaserne v Kasárenské ulici a východní policejní kasárna poblíž periferie starého Mostu. Obr. 1. Apeluji na ty, kteří to mohou ovlivnit, nedovolte proto zbourání těchto třetích. Vždyť se říká do třetice všeho dobrého…

Jezdecká kasárna jubilea císaře Františka Josefa I.“ v Mostě. obr.2, 3.

Poloha: Nachází se již přes sto let v části současného města Mostu na severozápadě. Obdélníkový areál je obklopen ulicemi (z jihu) bývalá Žatecká dnes Československé armády, (z východu) Jana Opletala, (ze severu) Jugoslávskou (ze západu) Partyzánskou.

NOVÁ KASÁRNA V MOSTĚ z let 1906 – 1908

Městská rada rozeslala poptávku firmám aby vypracovaly projektovou dokumentaci a návrhy na stavební celky budoucích kasáren. Dostala celou řadu odpovědí na své návrhy. Budovy mosteckých kasáren vystaveny pro dragounský pluk navrhl mostecký stavitel Friedrich Kny, který se inspiroval ve vojenské pevnosti Josefov ve městě Jaroměř. Na stavbě se podílely místní firmy, např. projekt jízdárny je dílem Erste Brüxer Fabrik,(mostecký cukrovar), ale také firmy regionální, např. Josef Ulbricht – Baumeister Aussig, Robert Malik – Leitmeritz. Financování stavby mělo na starosti město. Stavělo se z tehdy moderního železobetonu, střechy měly ocelovou konstrukci.
 
Budovy kasáren, které jsou jednou z památek secesního slohu, která městu zůstala, nebyly stavěny původně jako reprezentativní budovy, přesto se vyznačují jistou originalitou svého vzhledu. Na zdobené fasádě kasáren věnovali tehdy pozornost, protože byla postavena k jubileu císaře Franze Josefa I. Dali si na nich skutečně záležet. Dokládají to například figury podpírající vstupy, historické motivy. Dva rytíři v brnění obr. 4.jsou na štábní vile bývalých kasáren a také honosný vojenský erb s ženskými motivy. obr. 8. Ke kasárnám v Mostě, pokud Vás to zajímá jsem vypracovala stručný výčet významných dat. To pro ně nejdůležitější je to nejmladší datum je z října 2013, kdy bylo rozhodnuto po letech soudních tahanic o deseti objektech kasáren, že budou památkové chráněny. Od tohoto data se stávají kulturní nemovitou památkou. Více je v obrázku č. 5, kde je celý nenovější článek k této věci. V leporelu představuji areál kasáren v Mostě podrobněji.
 
Zde je výčet 18 budov původního areálu velkých kasáren v Mostě: Důstojnický a poddůstojnický pavilon, dvě budovy mužstva, strážnice s vězením, marodka, infekční pavilon, márnice, 4 budovy stájí, malá a velká jízdárna, budova pro nemocné koně, kovárna, remíza pro vozy, opravna postrojů a vozů. Postavené budovy kapacitně postačovaly pro 363 poddůstojníků a mužstva a 405 koní. V areálu se nachází rovněž několik staveb (trafostanice, bývalá vrátnice, přístřešky) bez čísel popisných.  V písemných zdrojích uváděno postavení původně 18 budov kasáren. Představuji Vám o šest objektů více - celkem 24 objektů s popisnými čísly: obr. 6

Jednotlivé budovy co jsou chráněná kulturní památka od roku 2013

obr. 7, 8, 9.

(v závorce původní účel budovy ) : I. – X.: (důstojnický pavilón) č.p. 1282; (budova mužstva regimentu I) č.p. 1283; (strážnice s vězením) č.p. 1284 (budova mužstva regimentu II) č.p. 1285; (poddůstojnický pavilón) č.p. 1286; (marodka) č.p. 1287; (bývalé stáje pro koně) č.p. 1290, 1292; (opravna postrojů a vozů) č.p. 1298; (márnice s kaplí) č.p. 1301.

Jednotlivé budovy co nejsou památné (v závorce původní účel) obr.10

XI. - objekt č.p. 1269 - čištění vozidel; XII. – (kovárna) č.p. 1271 - čerpací stanice; XIII. - (malá jízdárna) č.p. 1272 – velkosklad; XIV. - (Remíza pro koňské vozy) č.p. 1273 – autoservis; XV. - (bývalé stáje pro koně) - č.p. 1288 - autobazar; XVI. - (bývalé stáje pro koně) č.p. 1289 - prodejna autodílů; XVII. - (bývalé stáje pro koně) č.p. 1291 - pneuservis; XVIII. - (bývalé stáje pro koně) č.p. 1293 - velkoobchod; XIX. - (budova pro nemocné koně) č.p. 1294 - autoservis, prodejna autodílů; XX. – objekt - č.p. 1295 - kanceláře; XXI. – (Velká jízdárna) č.p. 1296 - tržnice s textilem; XXII. – (Opravna postrojů a vozů) č.p. 1297– stavební firma; XXIII. - (Infekční pavilón) č.p. 1302; XXIV. - č.p. 3276 – kanceláře.

Kliknutím se obrázek otevře do nového okna !

 

HISTORIE KASÁREN MOST STRUČNĚ V DATECH:

1906 vysloven souhlas na jednání městské rady se stavbou nových jezdeckých kasáren, rozhodnuto o vykoupení pozemků městem a to pod čtvrtí zvané Zahražany. Město se rovněž zavázalo k přemístění regimentu a k postavení ubikací a jezdecké školy 1907 2. ledna pozemky převedeny a zaknihovány na obec Most.
 
1906 počátek stavby areálu kasáren
 
od 1906 do 31. 1. 1909 se na kasárna v kase sešlo celkem 1 870 115 korun, 65 haléřů
 
1908 postavena k jubileu císaře Franze Josefa I, ponesou jeho jméno.
 
1908 do kasáren se přestěhoval ze starých kasáren z roku 1852 z centra města jako první posádka Dragounský regiment císaře Františka Josefa číslo 1 Početní stav byl dle protokolu určen na 405 koní a na 363 poddůstojníků a mužstva.
 
1920 se stala kasárna sídlem 9. pěšího střeleckého pluku Karla Havlíčka Borovského. ,,9.střelecký pluk Karla Havlíčka Borovského“ (Samara, srpen 1918) účast v bitvách: povolžská fronta (Simbirsk, Nikolajevsk, Volsk, Buguruslan), obrana magistrály úsek Kungur – Šumicha – Kansk. Ještě dříve jako „1.čs.záložní pluk“ bojoval u Bachmače, Syzraně, Buzuluku, Bugulmy.
 
1927 se mění název kasáren. Ministerstvo národní obrany je nazvalo Nové jezdecké kasárny Štefánikovy

1928 Při příležitosti 10. výročí bitvy u Buzuluku byl odhalen v kasárnách pomník legionářům, čímž byla uctěna památka 95 padlých legionářů v této bitvě. O osudu pomníku z areálu kasáren se mi nepovedlo zatím zjistit nic. K 10. Výročí bitvy u Buzuluku a k jubilejním slavnostem ve dnech 5.a 6.července 1928 napsal škpt.Gustav Krautstengl, ,,Výtah z dějin 9. pěšího pluku Karla Havlíčka Borovského“. Vydáno nákladem výboru pro postavení pomníku padlým pěšího pluku 9 K.H.B., vytiskla Česká knihtiskárna v Mostě, Teplická třída, Most, 1928, 24 číslovaných stran.
 
1940 převedlo město kasárna na německý stát
 
1945 po skončení 2. sv. války byla smlouva s německým státem prohlášena za neplatnou
 
1950 byla kasárna převedena na vojenskou správu.
 
1951-1952 zde sídlil 2 TP (technický prapor) 58. PTP. (Pomocné technické prapory. Vojáci této klasifikace nesměli mít přístup ke zbraním, nemohli získat jinou hodnost než „vojín“ atd . Byly to vojenské tábory nucených prací.). Od dubna 1951 byly těžké jednotky označeny římskými číslicemi I–IV. Těžké (báňské) PTP pracovaly při těžbě v povrchových i hlubinných dolech — do nich také byli převáděni vojáci z rušených vojenských báňských oddílů. Dne 15. dubna 1951 byly vytvořeny tři nové lehké PTP – 59. PTP Most-Bílina. Lehké PTP byly určeny zejména pro stavební práce
 
1954 konec roku PTP zcela zrušeno posádka z Mostu odešla.
 
1955 – 1977 do kasáren přichází pluk Protiletadlových dělostřelců
 
1981 do Mostu převelen z Dobřan 216. protitankový pluk.
 
1990 – 1994 zde sídlilo železniční vojsko.
 
1994 kasárna armádou definitivně opuštěna. Po odchodu armády o areál kasáren projevilo zájem město Most, objevil se i plán využít je jako sídla katedry Vysoké školy báňské, ale nerealizováno. V privatizaci byly budovy rozprodány jednotlivým podnikatelům, kteří je využívají dodnes ke komerčním účelům. Část budov (ubikace mužstva a důstojnické byty) neudržována léta chátrá.
 
od roku 2007 je vlastník kasáren - Canton, a.s. cena - 10,5 milionu Kč (zdroj článek E15: Robert Šimek)
 
2007 byla kasárna Ministerstvem kultury ČR prohlášena jako celek za kulturní památku. Vlastníci nemovitosti se však proti této změně ohradili (vlastník nemovitosti je nejen omezen při případných stavebních úpravách, ale také má povinnost udržovat kulturní památku v dobrém stavu). Problém se táhl dlouhé roky soudně.
 
2013 až do října 2013, kdy vstupuje v platnost rozhodnutí, že je prohlášeno deset objektů kasáren za kulturní památku - seznam výše nad leporelem a v něm.