Město očima autorky
Vážení návštěvníci webovek Mostu. Zde máte mou vlastní báseň která je v psané podobě v kapitole ,, o autorce" . byla složena k mé první výstavě v Duchcově jako pocta zaniklému městu. Zde je znovu a jinak - jako ,,leporelo". Je zde přidáno ke každému z 26 veršů celkem 82 mých kreseb, 18 fotografií a 3 koláže pro úplnou obrazotvornost těm, kteří historický Most neznají a hlavně pro potvrzení pravdivosti mé básně. Pořadí je stejné jako v původní písemné verzi. Poslední desátý obrázek je můj malý dodatek - malé memento o mně a obou Mostech.....
Autorka Čermáková Marcela
Paradoxem historickým pro starý Most již na věky jest,
že uhlí jež živobytí, teplo a světlo v domech desetiletí dávalo,
že ty stejné domy, vily i s domovy mostečanů k záhubě dohnalo.
Ty generace z let 1890 až 1895 co přežili katastrofy kuřavkové,
které schramstly do hlubin jak postavené baráky hornické kolonie
tak výstavnější část Mostu kolem nádraží, SHD, hotel i čvrtě nové,
se snažily, znova nové stavěli, aby vše bylo rychle časem spravené.
Starosta Pohnert když katastrofu viděl zvolal ,, Ubohý můj Moste!“
Co by asi řekl za 100 let, když místo Mostu, jen ohromný chřtán zeje.
Ptám se proč potajmu o zániku Mostu v Praze se jednalo?
Protože v revolučním Mostě by se jistě občanstvo bránilo.
Historickému jádru bylo vzdáleno milénium světelné roky,
Most odsouzené město, mělo ve vládě a hnědém uhlí soky.
Prosby staly se tak pouhým a chtěně neslyšeným šepotem,
přehlušované za brzký čas nenažraných rypadel rachotem.
Marné byly dědovo prosby úřadům, marný pláč nejedné z babiček.
,,Nebořte podle Vás staré baráky je to náš domov, říkáme mu domeček.“
Nedopusťme prosím ať jiní mají své domovy zdemolované.
Ať v ohroženém okolí Jezeří, Černic zase nezažijí to stejné.
Nebuďme k minulosti ani dnes znovu prosím Vás lhostejní!
Smutná realita je, že mladé generace o tomto nic moc neví,
toto je hlavní účel celého mého dosavadního snažení a dění.
Připomínejme schizma minulosti, ať nepadne v zapomnění
Webovky poslouží, že Vám historický zaniklý Most představím
je to pocta předkům a rodnému městu v amatérském tvoření.
Marcela Čermáková